Přejít k hlavnímu obsahu

Parkinsonova nemoc začíná nenápadnými příznaky. Otestujte se, zda hrozí i vám

Protože Parkinsonova nemoc začíná plíživě, lidé zpočátku ani nevědí, že jsou nemocní a nepřikládají tak zvláštní pozornost zdravotním potížím. Řeč je o rychleji nastupující únavě, pocitu tuhosti a těžkých končetin, křečích, zpomalení chůze nebo zvýšené tvorbě slin, slz a potu. Při brzkém rozpoznání nemoci je však vždy větší šance na zmírnění příznaků a podchycení jejího vývoje. Jaké jsou příznaky a hrozí nemoc i vám?

Parkinsonova nemoc podle Národního zdravotnického informačního portálu začíná plíživě, protože k poklesu koncentrace dopaminu v mozku dochází celé roky nebo dokonce i desítky let. Může tedy uplynout dlouhá doba, než se objeví nápadné příznaky, které se časem čím dál více prohlubují a jsou znatelnější i navenek. Obecně rozlišujeme mezi motorickými příznaky, které se projevují různými poruchami hybnosti, a nemotorickými příznaky, mezi které se řadí např. bolest, duševní a kognitivní poruchy, v nejhorším případě i demence.

Jaké jsou časné příznaky Parkinsonovy nemoci?

Časné příznaky onemocnění bývají různé, více či méně charakteristické potíže. Zpočátku však nebývají dávány do souvislosti s Parkinsonovou nemocí, a proto ani nejsou odpovídajícím způsobem léčeny. K prvotním příznakům se řadí například celkově zhoršená výkonnost, poruchy spánku, apatičnost a lhostejnost, depresivní nálada, podrážděnost, bolest svalů na krku, zádech, pažích a nohou, která se může projevovat podobně jako bolest při revmatických onemocněních, zácpa v důsledku snížené střevní činnosti, pohybové obtíže některé z paží při chůzi nebo běhu, zpomalení pohybů, počínající ztuhlost v končetinách, obtíže při vstávání ze židle, narůstající úzkostlivost, pomalá, tichá řeč, problémy s polykáním a slintání, zhoršení duševní flexibility, změny rukopisu, změny výrazu tváře, poruchy čichu a chuti nebo narůstající potíže při vykonávání všedních denních činností.

Alzheimer hrozí i mladším ročníkům: Počátky nemoci lze odhalit díky jednoduchému testování

Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Nemoc zásadním způsobem zasahuje do kvality života nejen pacienta, ale také pečujících osob z okruhu rodiny. Nemocný zapomíná vše, co dříve znal. Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky.
svetzeny.cz

Jaké jsou hlavní příznaky Parkinsonovy nemoci?

Postupem času se časné příznaky projevují čím dál výrazněji. Do popředí se dostávají především motorické příznaky, a to poruchy hybnosti: zpomalenost pohybů, chudost a zmenšený rozsah pohybů, svalová ztuhlost, klidový třes, poruchy stoje a chůze. Hlavním příznakem Parkinsonovy nemoci je však takzvaná akineze, která se projevuje především ztrátou či snížením schopnosti zahájit pohyb, např. ze stoje vyrazit do chůze, vstát ze židle apod. Postiženy jsou pohyby trupu, paží, nohou a svalů obličeje. Docházet může i k potížím s mluvením a rovnováhou, kdy narůstá riziko pádu. Držení těla se vyznačuje sehnutým trupem a pokrčením všech velkých kloubů.

Pro léčbu Parkinsonovy nemoci je důležitá i psychika

Parkinsonova choroba není zcela jasně včas prokazatelná žádným vyšetřením, protože její příznaky jsou specifické i pro jiná onemocnění. Diagnostikována může být neurologem právě až po vyloučení jiných příčin onemocnění. Vliv na nemoc má i věk, délka onemocnění, reakce na léčbu a psychika, která hraje velice významnou roli. Někteří nemocní mohou mít jen pohybové problémy, jiní jsou postiženi hlavně třesem končetin či velkými psychickými problémy. „Velice důležitý pro lepší stav parkinsoniků je společenský život, chuť ke cvičení a celková aktivita těla a ducha. Jistě je na místě, aby se pacient s touto nemoci neuzavíral doma. Proto je při léčbě kladen velký důraz na rehabilitaci a další pohybové aktivity,“ vysvětluje MUDr. Szkatulová z Polikliniky Agel Třinec-Podlesí a dodává, že příčiny vzniku Parkinsonovy choroby nejsou zcela jasné. Může ji vyvolat například virový zánět mozku, dlouhodobé užívání některých léků (zejména antidepresiv nebo narkotik), ale třeba i jen „obyčejný“ dlouhodobý stres nebo přetěžování organismu.

Tohle se stane s vaším tělem, když budete pít pivo každý den

Pivo považujeme za národní nápoj a někteří si bez něj nedokáží představit pořádný odpočinek. Pivem rádi zapíjíme vydatný oběd nebo si u něj posedíme s přáteli v hospodě. Ačkoli se v něm nachází spousta zdraví podporujících látek, rizikový je jeho obsah alkoholu. Je škodlivé dát si každý den jedno pivo? A co se stane s vaším tělem, když budete popíjet pivo pravidelně?
svetzeny.cz

Otestujte se, zda hrozí Parkinsonova nemoc i vám:

Autotest Parkinsona vydaný organizací Parkinson-Help vám pomůže nastínit, zda se nemoc může týkat právě i vás. Odpovíte-li ANO na více než 3 otázky, zvažte, zda nenavštívit odborného lékaře, neurologa.

1. Třese se vám jedna nebo obě ruce?
2. Je tento třes výrazný v klidu?
3. Všimli jste si zhoršení obratnosti prstů, např. při zapínání knoflíků?
4. Pozorovali jste, nebo jste byli upozorněni okolím na to, že se u vás změnila přirozená koordinace pohybu paží při chůzi?
5. Máte při chůzi pocit neobratnosti nebo ztuhlosti jedné, nebo obou dolních končetin?
6. Máte lehce šouravou chůzi nebo táhnete nohu za sebou?
7. Začali jste se při chůzi ohýbat, hrbit?
8. Všimli jste si změny hlasu? Je monotónní a tišší než dříve nebo chraptivý?
9. Povšimli jste si zmenšení písma?
10. Je pro vás obtížné vstát ze sedu, vykročit ze stoje?
11. Trápí vás pokles vlastní iniciativy a ztrácíte zájem o podněty z okolí?
12. Cítíte se nevýkonní, zpomalení, brzy unavení i jednoduchou prací?

Zdroj článku