Je normální v nemoci pracovat? Pro většinu Čechů je to bohužel běžná praxe, jak vyplynulo z průzkumu. Jak si v článku řekneme, ukázalo se, že alespoň někdy pracuje během nemoci 84 % zaměstnanců, pětina lidí dokonce pokaždé. Nejčastějším důvodem je přitom finanční stránka. Nemocenskou si prostě někteří nemohou dovolit.
Z průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika vyplývá, že alespoň někdy pracuje během nemoci 84 % zaměstnanců, pětina lidí dokonce pokaždé. Současně lidé přiznávají, že se zhoršený zdravotní stav negativně podepisuje na jejich pracovním výkonu. Proč by neměl zaměstnavatel pracující nemocné podporovat? A jaké neduhy a zdravotní problémy vlastně Čechy nejčastěji trápí?
Do práce ve zdraví i v nemoci. Zdá se, že čeští zaměstnanci pro svou práci doslova dýchají a baví je natolik, že se bez ní nemohou obejít, ani když je sužují zdravotní problémy. Jen zhruba 1 ze 30 zaměstnanců ještě nikdy nepracoval během nemoci. Mnohem častější jsou ale případy, kdy mají zaměstnanci s prací v nemoci menší či větší osobní zkušenosti. Pro téměř polovinu z nich je to zcela běžná praxe nebo dokonce pravidlo. A zaměstnavatelé by mohli jásat, že tomu tak je. Není k tomu ale důvod. „Je totiž prokázáno, že zdravotní stav zaměstnanců se podepisuje na jejich pracovním výkonu. Jako zaměstnavatel chcete mít hlavně zdravé zaměstnance, ne nemocné, kteří přesto pracují,“ říká Stéphane Nicoletti, ředitel společnosti Up Česká republika.
Podobnou zkušenost mají i lékaři. "Běžně ke mě chodí do ordinace lidé s virózami, onemocněním dýchacích cest nebo skutečně silným nachlazením, odkud jsou ale schopni pohybu, nechtějí neschopenku, i když jim vysvětluji, proč je důležité se vyležet a odpočinout si. Lidé mají strach nejít do práce, i když doba je mnohem otevřenější. Dnes je možnost pracovat z domova nebo využít nemocenské dny. Lidé se ale bojí. Neuvědomují si ale, že jejich virózy se velmi rychle šíří, zejména v prostředcích MHD a na pracovištích. A nejen to, přecházení nemocí se vždycky někde sečte, to se snažím vysvětlit každému pacientovi," říká z praxe lékařka Jana Smutná.
Lidé se přitom často necítí dlouhodobě dobře. Po fyzické stránce se cítí výborně nebo velmi dobře pouze čtvrtina zaměstnanců, po psychické jen třetina. Mnohé z těchto potíží pak souvisí přímo z prací, ukazují výsledky průzkumu. Pouze 7 % zaměstnanců nepociťuje žádné obtíže související s výkonem jejich zaměstnání. Nejčastěji si lidé stěžují na bolesti zad, je jich téměř polovina. Následuje celková tělesná únava, kterou pociťuje 40 % lidí, a každý třetí člověk trpí průběžným nebo opakovaným pracovním stresem, úzkostmi či vnitřním neklidem. „Pokud jde o aktuální psychické rozpoložení zaměstnanců, v první řadě můžeme sledovat enormní únavu, pod kterou jsou stále ještě podepsány dva roky pandemie, třetí rok války a následných velkých ekonomických výzev v podobě inflace, které znamenají pro mnoho firem potřebu restrukturalizace,“ popisuje lektorka a koučka Cristina Muntean a dodává: „To vše se promítá do mentálně-emočního stavu lidí. Vidíme, jak jsou unavení, jak potřebují přestávky, jak potřebují dovolené a jak využívají volna například během státních svátků, aby vypnuli a načerpali chybějící síly.“
"Ano, chodím do práce, i když jsem nemocná. To už musím úplně lehnout, a když se to jednou za x let stane, stejně pracuji z domova a snažím se využít pouze sick-days. Jsem sama se synem, který je na škole, a nemůžu si dovolit být doma, poznala bych to na výplatě," přiznala se Světu ženy padesátiletá Jana Hornátecká, která pracuje v korporátní společnosti. A není jediná. "Ne, nejsem doma, s běžným nachlazením chodím do práce, pokud není možné si vzít home-office. Ale většinou mi vyjdou v práci vstříc. Nemůžu si dovolit být na nemocenské nebo neschopence," potvrzuje i Jan Jonák, IT specialista. "Nikdo nemocný totiž nemusí pracovat a nikdo nemocný ani nemůže být do práce vyloženě nucen. Na druhou stranu ale není nijak zákonem zakázáno chodit do práce nemocný, pokud tedy nejde o žádnou infekční nemoc, na kterou se zákonem vztahuje povinnost karantény. Pokud jde tedy o běžnou virózu, je na rozhodnutí každého zaměstnance, zda zůstane doma a virózu vyleží, nebo s ní bude chodit do práce. Je však vždy nutné brát ohledy na ostatní kolegy, potažmo ale i na sebe. Uzdravit se by totiž mělo být prioritou každého z nás, už jen s ohledem na možné následky přechozených viróz," uvádí web prace.starke-jobs.com.
Vliv zdravotního stavu na pracovní výkon potvrzuje podle průzkumu více než polovina zaměstnanců.
30 % zaměstnanců uvedlo, že za jejich horším pracovním výkonem stojí právě jejich zhoršené zdraví.
A naopak, podle čtvrtiny lidí má jejich dobrý zdravotní stav pozitivní vliv na jejich pracovní výkon.
„Cílem zaměstnavatelů by měl být hlavně zdravý zaměstnanec, proto si mnohem více pozornosti zaslouží především prevence. Ta kromě podpory sportu a relaxace zahrnuje i zdravé stravování, péči o firemní kulturu, podporu soudržnosti a sociálních vazeb nebo možnost pořízení různých zdravotních prostředků či vitamínů,“ říká Nicoletti.
Proč ale lidé vůbec chtějí pracovat, když je skolí nemoc, a nedopřejí si zasloužený čas na léčbu? Vůbec nejčastějším důvodem práce během nemoci nejsou přehnané nároky zaměstnavatelů, ale spíše finanční stránka věci. Téměř třetina zaměstnanců pracuje během nemoci proto, že je závislá na plném příjmu a nemůže si dovolit být na nemocenské. Vůbec nejvýraznější je tento důvod v kvalifikovaných i nekvalifikovaných manuálních profesích, ale zanedbatelný není napříč celou zaměstnaneckou populací. I v těchto případech může pomoci podpora zaměstnavatele. V důsledku rekordní inflace, která naši ekonomiku v minulých měsících a letech sužovala, poklesla většině zaměstnanců kupní síla. To je hlavním důvodem toho, že lidé omezily výdaje zejména tam, kde si dopřávali relaxaci či radost, tedy svým způsobem prevenci proti nemocem.„Obzvlášť v tomto případě se nejlépe osvědčují taková opatření, která podporují jak zdraví zaměstnanců, tak i jejich kupní sílu. Kromě cílených příspěvků na stravování jde typicky o příspěvky na volnočasové benefity,“ popisuje personalistka Ela Honická. Podobné výsledky ukazují i světové studie.
Druhým nejčastějším důvodem práce v nemoci je charakter pracovní náplně, který umožňuje některým zaměstnancům vykonávat své zaměstnání bez zásadního ohrožení léčebného režimu. Obvykle se jedná o nemanuální, kancelářské profese s možností odvést potřebnou práci i z domova. Podobně to platí i o některých profesích z oblastí IT či obchodu.
Jako třetí nejčastější důvod pro práci i během nemoci uvádějí zaměstnanci nízkou míru zastupitelnosti. Jejich práce zkrátka nepočká a nikdo jiný ji neudělá. To je nejčastějším důvodem například mezi TOP manažery, ale také u zaměstnanců ve školství. „I v těchto případech ale platí, že zaměstnanci nemohou své zdravotní problémy ignorovat dlouhodobě, několikrát přechozená chřipka nebo potlačování úzkostí pak může vést k daleko závažnějším zdravotním problémům či k vyhoření. Tím i k vyšší absenci ve firmě nebo dokonce fluktuaci zaměstnanců. To by si měli uvědomovat i samotní zaměstnavatelé a důsledně dbát na prevenci včetně hledání cest, jak zaměstnancům v případě zdravotních obtíží ulevit,“ uzavírá Stéphane Nicoletti.
Autorský text, průzkum Barometr, studie, dotazování
