Zita Kabátová byla jednou z posledních hvězd meziválečného a válečného filmu, dožila se totiž téměř stovky. Novináři za ní chodili na lůžkové oddělení, kde strávila několik let. V rozhovorech vzpomínala na další významné osobnosti a na svůj život, který, i když nebyl právě snadný, popisovala s humorem sobě vlastním.
Zita Kabátová se narodila v dubnu 1913 a dětství prožila na pražské Malé Straně. Studovala gymnázium a později klášterní školu. Oba její rodiče hráli ochotnické divadlo, tatínek dokonce psal hry pro loutková představení. Fakt, že umění měla v genech, dokazuje také její příbuzenský vztah s Josefem Švábem-Malostranským, pražským kabaretiérem a prvním českým filmovým hercem. Není tedy žádným překvapením, že také tíhla k hraní a byla od dětství ochotnicí.
Po smrti manželky se její otec znovu oženil, a to s členkou slovenského Národního divadla Jožkou Čepelovou. Právě ta pomohla budoucí hvězdě na pohovor do Divadla Vlasty Buriana. V něm ovšem neuspěla.
Nakonec sice získala angažmá v jiném divadle, u Oldřicha Nového, nicméně táhlo ji to k filmu, proto se přihlásila na konkurz k hlavní roli do snímku Sextánka. Opět přišlo zklamání, zvítězila Hana Vítová. Nicméně útěchou Zitě mohla být nabídka ztvárnit roli ve filmu Světlo jeho očí.
Během německé okupace se herci dostali do složité situace. Pochopitelně asi všichni toužili dál hrát a jen málokdo přistoupil k tak razantnímu řešení jako Věra Ferbasová, která raději ukončila kariéru. Zita Kabátová natočila dva německé filmy pod pseudonymem Maria von Buchlow, což bylo jméno její babičky za svobodna. To se v říjnu 1945 stalo rozhodujícím argumentem k zákazu natáčení a účinkování v pražských divadlech. Naštěstí byla již na začátku ledna následujícího roku omilostněna. Ani tak ale na původní úspěchy nenavázala. Do roku 1950 pracovala ve fotoateliéru, poté se vrátila k divadlu a po roce 1968 vedla kino, které se zaměřovalo na filmy pro pamětníky.
Od roku 1969 se občas objevovala ve filmech, i když spíše v menších rolích. Například v komedii Kulový blesk ztvárnila Jarmilu Opatrnou, jednu z účastnic stěhovací akce. Jejím posledním filmem byl snímek Pamětnice z roku 2009, kde hrála v 96 letech!
Prvním manželem Zity Kabátové se v roce 1946 stal Jerry Král, který žil a pracoval v Bombaji. Kvůli podezření z možné emigrace novomanželka nedostala vízum, aby mohla jet za ním. A Jerry navíc jen dva roky po svatbě zemřel.
Podruhé se vdala až v roce 1956 za olympionika Jiřího Zavřela, který se po deseti letech vrátil z uranových dolů v Jáchymově, v nichž byl uvězněný, protože za Protektorátu Čechy a Morava působil jako kulturní tajemník. Narodil se jim syn Jiří.
Manžel nakonec emigroval do USA, Zita Kabátová za ním jít odmítla. O několik let později se ke stejnému kroku rozhodl také Jiří mladší. Herečka tak zůstala sama.
Sedm let žila na oddělení pro dlouhodobě ležící v Motole, kde měsíc po svých 99. narozeninách, 27. května 2012, zemřela. Pochována je na vyšehradském hřbitově.
