Nový seriál České televize probudil všeobecný zájem o život spisovatelky Boženy Němcové. Ten je opředený řadou nejasností a domněnek. Mezi ně patří i autorčin původ.
Dodnes existuje několik teorií, čí dcerou Božena Němcová vlastně byla. Historikové hledají prameny, z nichž by se pro vyjasnění jejího původu dalo vycházet. Zdá se však, že úplnou pravdu se už nikdy nedozvíme.
Dle matrik a archivů se měla narodit ve Vídni, přičemž v záznamu je uvedeno datum 5. února 1820 jako den, kdy byla pokřtěna. V listě je zapsaná jako Barbara Nowotny, a to jako nemanželské dítě Theresie Nowotny.
Historik Jaroslav Šůla poukazuje na fakt, že podle záznamů ze školní matriky v České Skalici tady Barbora v letech 1824–1830 chodila do školy. Jenže tak by jí při nástupu byly pouhé čtyři roky. Navíc sama spisovatelka později v dopisech vzpomíná, že v roce 1830 jako třináctiletá nastoupila k výchově do chvalkovického zámku, což by opět neodpovídalo tomu, že by se narodila v roce 1820.
Dr. Helena Sobková v pořadu Toulky českou minulostí (ČRo Dvojka) říká, že rok 1820 nebyl v dětství Barunky Panklové nikde uváděný a poprvé se objevil až při její svatbě s Josefem Němcem, kdy musel být předložen křestní záznam. Badatelka se na základě svých poznání domnívá, že se Božena Němcová narodila zhruba o tři roky dříve a nebyla biologickou dcerou Panklových.Čtveřice žen, která je s původem slavné spisovatelky spojovaná
Johanna Barbora Terezie Novotná
Johanna Barbora Terezie Novotná se narodila 5. října 1805 a byla až do 70. let 20. století považovaná za matku Boženy Němcové. I přesto, že by ji musela porodit ve 14 letech.
Marie Magdaléna Terezie Novotná
Že v případě Johanny Barbory Terezie Novotné šlo pouze o tetu, vysvětlili v letech 1970–1971 badatelé Adolf Irmann a Rudolf Rejchrt v knize Pravda o matce Boženy Němcové. Autoři v dochovaných záznamech zjistil, že Novotní měli také dceru Marii Magdalénu Terezii, která se narodila v roce 1797. Právě ta měla porodit nemanželské dítě Johannu Panklovi, za nějž se v srpnu roku 1820 provdala.
Kateřina Vilemína Zaháňská
Před sňatkem se Johann Pankl s budoucí manželkou a malou Barunkou přestěhoval do Ratibořic. On sloužil jako štolba u vévodkyně Kateřiny Zaháňské, ona byla pradlenou. A právě Kateřina Vilemína Zaháňská je další často zmiňovanou možnou matkou Boženy Němcové. Ví se, že měla poměr se šlechticem Klemensem Metternichem, knížetem Alfredem Windischgrätzem a dalšími muži. V roce 1801 dokonce porodila nemanželskou dceru Gustavu svému vychovateli. Porod byl ovšem tak komplikovaný, že už nemohla mít další děti.
Dorothea von Biron
Princezna kuronská se po smrti své sestry Kateřiny Vilemíny stala poslední vévodkyní Zaháňskou. Když se podíváte na její obrazy, možná vás napadne, že jí byla Božena Němcová podobná. Obě měly černé vlasy a širší lícní kosti. Ovšem oči občas vidí, co chtějí vidět, takže na tento způsob určení spisovatelčiny matky se nedá spoléhat.
V rodině Zaháňských nebyly nemanželské děti výjimkou. Obvykle u nich bylo změněné datum i místo narození, vyrůstali v jiné rodině a dostalo se jim dobrého vzdělání. Jinak tomu bylo u samotné princezny, která sice patřila mezi tzv. levobočky, ale manžel její matky vévoda Petr Biron si ji osvojil jako vlastní dceru.
Anna Charlotta Dorothea Kuronská se o tom, že je její neprovdaná dcera Dorothea těhotná, zmiňuje v dopise. Mohla čekat právě Barunku?
