Přejít k hlavnímu obsahu

Kapr není tradiční vánoční jídlo. Budete překvapeni, co naši předci jedli

Info ikona
vánoční tradice

Vánoce jsou od pradávna časem tradic. Víte například, od kdy se u nás zdobí stromeček a co by nemělo chybět na štědrovečerní tabuli, aby se příští rok nesl ve znamení hojnosti? Že ne? Tak to s námi pojďte zjistit, třeba se inspirujete a letos rodině představíte zvyk, který ještě nezná.

Proč máme stromeček a jmelí?

Typickými rostlinami českých Vánoc jsou stromeček a jmelí. Vánoční stromek patrně vzešel z pohanských tradic, k nám se ovšem dostal docela nedávno. Prvním tuzemským ozdobeným stromkem byl zřejmě ten, kterým své přátele v roce 1812 potěšil Jan Karel Liebich, tehdejší ředitel Stavovského divadla, na svém pražském zámečku Štilboch. Nepředstavujte si ovšem skleněné baňky a třpytivé dekorace, zdobilo se sušeným ovocem, ořechy, perníčky a podobnými pochutinami.

V případě jmelí si domů nosíme parazita, který se v malých keřících objevuje na stromech. A protože jeho bobule dozrávají právě v prosinci, považovali ho lidé za magické. Do domácností se zavěšovalo hlavně jako ochrana před zlem. Nicméně zapomenout nesmíme ani na krásnou tradici, díky které může muž políbit každou ženu, která pod jmelím prochází.

Tradicemi je opředená i štědrovečerní večeře

Ani slavnostní večeře 24. prosince, která by měla začít, když se na nebi objeví první hvězda, se neobejde bez tradic. Dříve se před samotnou večeří jedl symbolický kousek chleba, hrách nebo oplatka s medem a česnekem. Naši předci navíc nejedli rybí polévku, ale luštěninovou s houbami a jako hlavní chod si dávali vánočního kubu, tedy pokrm ze zapečených krup a hub. Kapr, kterého dnes mylně považujeme za tradičního, vlastně s tradicemi nemá nic společného. Na vánočním stole se začal objevovat až na začátku 20. století, kdy začalo být rybí maso dostupné a navíc cenově přijatelné. Bramborový salát k nám zase přišel z Rakousko-Uherska, nebo Ruska. Nicméně ani on není tradičním vánočním pokrmem, o slavnostním dnu si ho dopřáváme teprve okolo sta let.

Jak mnozí víte a možná také dodržujete, pod talíře se vkládají kapří šupiny, které mají v následujícím roce přinést peníze. Pro umocnění této tradice by si pak každý ze strávníků měl dát svou šupinu do peněženky a tam ji nosit.

U stolu některé rodiny prostírají o jedno místo víc, a to pro náhodného pocestného, nebo zemřelé rodinné příslušníky. Někdy se tímto prázdným talířem také dodržovala tradice, která říká, že u stolu musí být sudý počet strávníků. Podle pověry totiž Smrt obchází domy a tam, kde je u stolu lichý počet, se v následujícím roce pro někoho vrací.

Od se jídla nesmí odcházet, protože kdo vstane v průběhu štědrovečerní večeře, příští rok k ní nezasedne – ať už proto, že od rodiny odejde, nebo zemře. Tradicí je také omotání řetězu, nebo provazu kolem nohou  stolu pro ochranu celého domova i rodiny. 

Na štědrovečerní tabuli kromě pochutin patří pecen chleba umístěný v jednom rohu stolu, aby rodina netrpěla hlady, peníze v druhém pro finanční hojnost, ošatka s plody z vlastní úrody v třetím a na čtvrtý pak nádoba se zbytky pro domácí zvířata. 

Magické účinky smrku, jedle, borovice: Výběr vánočního stromku odhalí, jakou pomoc ve svém životě potřebujete.

svetzeny.cz

O štědrém dnu se věštilo

Jedním z nejznámějších zvyků je rozkrajování jablíček, kdy střed ve tvaru hvězdičky znamená pro dotyčného štěstí, křížek symbolizuje vážnou nemoc nebo dokonce smrt. 

A jistě si vzpomenete na slavnou scénu z filmu Pelíšky, kde Jiří Kodet z odlitku olova věští, co českou zemi čeká, slovy „Dávám bolševikovi rok, maximálně dva.“ Scéna ukazuje, jak se tento zvyk prováděl, tedy že se kov nechal roztavit a následně byl nalit do vody. Po vychladnutí lidé v odlitku hledali symboly, které by jim napověděly, co je čeká. 

Řada štědrovečerních tradic se zase týkala osudu nezadaných. Zvláště mladá děvčata toužila vědět, zda se v následujícím roce vdají, nebo ne. Chodila proto do chodby házet přes rameno pantoflem. Pokud po dopadu jeho špička mířila ke dveřím, měla se konat svatba. Dívky také vycházely ven a klepaly na kurník, přičemž ozval-li se jim jako první kohout, měly se do roka vdát.

Zapomenout nesmíme ani na pouštění ořechových skořápek se svíčkami. Tady existují dva výklady. Prvním je, že když se lodičky drží pospolu, rodina bude také trávit další rok společně; odpojí-li se některá, ten, jehož byla, se od rodiny vzdálí. Druhou pověrou je, že komu loďka dopluje nejdále, toho se bude držet štěstí.

Vánoční čarování: Jak poznat a přivolat toho pravého

svetzeny.cz

Upřímnost se k Vánocům moc nehodí: Jak nenaštvat druhé

svetzeny.cz