Přejít k hlavnímu obsahu

Babička od Boženy Němcové Terezie Brzková ze slavné herecké rodiny: Ve skutečnosti děti nesnášela

Info ikona
před rokem 1919

Kdo by neznal legendární „Babičku“ od Boženy Němcové, kterou Terezie Brzková ztvárnila jako laskavou, moudrou, lidskou a nadmíru dobrosrdečnou? I další její role byly v podobném duchu a Terezie Brzková se tak divákům vryla do paměti jako laskavá a milá žena. Ve skutečnosti však prý neměla ráda děti a byla velice náladová.

Rozvětvená divadelnická rodina

Terezie Brzková se narodila 11.1.1875 v Kolíně. Pocházela z divadelnické rodiny plné slavných jmen. Její otec byl Vilém Jelínek, který byl ředitelem kočovné herecké společnosti, a její sestry Otýlie Beníšková, Marie Spurná a Hana Vojtová byly také herečkami. Byla tetou herce Jaroslava Vojty a jeho sestry herečky Hermíny Vojtové. Své dětství prakticky strávila na jevišti společnosti jejího otce. V roce 1906 hrála ve Východočeském divadle v Pardubicích, v letech 1907 - 1914 hrála v Plzni a v letech 1914 - 1919 hrála dokonce v Národním divadle, odkud poté odešla za svým druhým manželem Václavem Zeifertem k jeho kočovné společnosti. Od roku 1927 pak opět hrála v Plzni až do roku 1939, kdy odešla do důchodu. V letech 1943 a 1947 poté vystoupila v Národním divadle jako host.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Světla Amortová: Nacisté herečku týrali krutými pokusy, které zanechaly následky. Možná proto zahořkla natolik, že chtěla smrt kolegyně

Může někoho utrpení změnit natolik, aby pak sám ubližoval? Pokud ano, herečka Světla Amortová, která si zahrála například v seriálu Třicet případů majora Zemana, by toho byla příkladem.
svetzeny.cz

Filmový důchod

Ve filmu se Terezie Brzková objevila prakticky až při odchodu do důchodu v roce 1939. Tehdy si ji vybral režisér Otakar Vávra do svého dramatu Kouzelný dům. Když se pak režisér František Čáp rozhodoval, koho obsadí do role Babičky románu od Boženy Němcové, nabídnul roli nejprve Růženě Naskové. Ta mu však doporučila právě Terezii Brzkovou. Brzková pak ztvárnila Babičku tak, jak si ji diváci dodnes pamatují. Laskavou, moudrou, milou a dobrosrdečnou. Její další významná filmová role byla v dramatu Barbora Hlavsová. Poté ztvárnila hospodyni Hátu v dramatu tanečnice, babičku v Mlhách na blatech, paní Magdalénu v komedii Kluci na řece, starou a senilní hraběnku v komedii Počestné paní pardubické, paní Kolmistrovou v dramatu Vstanou noví bojovníci, mlynářku v pohádce Pyšná princezna, kořenářku v pohádce Byl jednou jeden král, stařenu v dramatech Jan Žižka a Proti všem a pacientku ve Snech na neděli. Svoji poslední filmovou roli zahrála Terezie Brzková ve svých neuvěřitelných 84 letech a byla jí stařenka v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. V roce 1955 získala Brzková titul Zasloužilá umělkyně.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Josef Kemr by se příští rok dožil 100 let. Laskavý a skromný herec, který měl utajovaného syna a manželku komunistku

Jeho okolí ho vždy popisovalo jako laskavého a skromného herce, který byl hluboce věřící. Za svou víru se nikdy nestyděl a stal se tak trnem oku některým během minulého režimu. Kdo by neznal dědu Komárka z legendárního českého filmu Na samotě u lesa?
svetzeny.cz

Laskavá babička, která nesnášela děti

O Terezii Brzkové se říkalo, že ve skutečnosti byla zcela odlišná od pohádkové babičky, jakou ji diváci znali. Údajně nesnášela děti, a když se natáčel nějaký film, kde děti vystupovaly, měla na ně dokonce řvát a nadávat jim do parchantů. Další lidé z jejího okolí pak tvrdili, že byla Terezie Brzková velmi náladová, měla konflikty s několika herci, mezi kterými byl i Werich nebo Burian, kterého měla dokonce nesnášet. Představitelka filmové Barunky románu od Boženy Němcové Nataša Tanská vzpomínala, že ji paní Brzková často opravovala a napomínala a projevovala se často její náladovost. Údajně to mohlo mít souvislost s faktem, že Nataša Tanská za svoji roli Barunky dostala tehdy stejný honorář jako Terezie Brzková za svou roli. Také měla podle svého okolí sympatizovat s komunisty, což bylo pravděpodobně příčinou jejích sporů s Vlastou Burianem, který byl dlouho považován za nepřítele státu.

Felix Holzmann, komik se smutným osudem: První žena si vzala život, svou popularitu si uvědomil díky ocenění až v 80 letech

Ve svých scénkách bavil osobitým humorem, začátky však snadné neměl. Rodina se dokonce potýkala s bídou. To se ovšem později změnilo, protože se Felix Holzmann těšil velké oblibě. Slávu si ale dlouho vůbec neuvědomoval.
svetzeny.cz