Ve výsledku se socialistické tradice tolik nelišily od těch, které máme dnes. Maminky se mohly přetrhnout, aby bylo vše načančané, připravené a tatínci se raději klidili ze zorného pole.
Bez stromečku nejsou Vánoce
Nejdůležitější věcí ze všech byl vánoční stromek. Na krásný smrček či borovici se stály dlouhé fronty. Kdo si nepřivstal, donesl domů opelichané koště, které jen vzdáleně připomínalo statný stromek. Stálo pak hodně práce zakrýt chybějící jehličí a stromečky vypadaly, jak když si odskočily z pořádně barevného mejdanu. Pokud nechtěl tatínek rozzlobit už tak vynervovanou drahou polovičku, vzal pilku a mazal do lesa. Tam potají ufiknul krásný jehličnan a hrdě ho postavil před celou rodinu. Zdobení pak bylo v režii maminky nebo starších dětí.
Hasiči měli o Vánocích napilno
Ve většině domácnostech se stromeček chystal až na Štědrý den ráno. Ozdoby byly kapitolou sama pro sebe. Šílené řetězy, obrovské koule a majstrštykem byly muchomůrky na stromečku. Mnozí si také vzpomeneme na svíčky na skřipci, těm šťastnějším přivezli příbuzní svíčky elektrické. Za socialismu nejspíš platilo, čím více nazdobený stromeček, tím lépe. Vymýšlely se také různé vychytávky, které ale ne vždy končily úspěchem. „Jeden rok, když jsem byla ještě dítě, jsme měli na vánočním stromečku vatu jako sníh a k tomu prskavky a svíčky a ten stromeček chytnul. A tatínek ho prohodil oknem, ale to okno nestihl otevřít,” zavzpomínala Marie Tomsová, bývalá televizní hlasatelka, která nás vítala na televizních obrazovkách i během Vánoc. Hasiči měli vždy v období vánoční svátků vždy napilno, ať už hořel stromek od svíček, nebo prskavek, které také nesměly chybět.
Zlaté prasátko viděl málokdo
Pokud zbylo na stromku trochu místa, vkusně se tam umístily bonbóny z vánoční kolekce. Tu si rodiče přinesli ze schůze ROH, a kdo ji nedostal, musel si opět vystát frontu. Mnohdy se svátečního večera ‚‚dožil” jen visící alobal, protože každý člen rodiny chodil na tajňáka ujídat. Sice se držel půst, aby se vidělo zlaté prasátko, ale čokoláda není maso. Ve většině rodinách se totiž postilo. Mírnější maminka zakázala do štědrovečerní večeře jíst pouze maso, drsnější vyhlásila celkový půst. To ovšem málokdo vydržel a zlaté prasátko holt v této domácnosti viděno nebylo. O to více se všichni těšili, až usednou ke svátečnímu stolu, který byl vyzdoben podle posledních trendů. Nemohla chybět tradiční andělská zvonkohra - díky zapáleným svíčkám a proudění tepla se zvonkohra začala otáčet a cinkat.