Přejít k hlavnímu obsahu

Téma umělé oplodnění není tabu. Zjistěte všechny potřebné informace a svěřte se do rukou odborníků

Info ikona
Umělé oplodnění

Umělé oplodnění už není jenom výjimečná situace jednoho páru z tisíce. Naopak! Problémy s početím potomka aktuálně řeší každý pátý český pár a někdy pomůžou až lékaři s využitím metod asistované reprodukce. Jak vše probíhá, na co se připravit a proč se nevyplatí návštěvu lékaře odkládat prozradí MUDr. Jan Lacheta, primář Centra reprodukční medicíny ISCARE, předního pracoviště v oblasti léčby neplodnosti.

Pokoušíte se počít potomka a každý měsíc zažíváte zklamání, že to opět nevyšlo? Pokud se otěhotnění nedaří po dobu jednoho roku (za předpokladu, že máte s partnerem pravidelný nechráněný pohlavní styk), je na čase vyhledat lékařskou pomoc.

Důležité je zjistit, proč to nejde

Prvním úkolem lékařů je najít příčinu neplodnosti. U žen je často spojená s nedostatkem vajíček, což bývá důsledek dlouhodobého užívání hormonální antikoncepce. Muži zase často trpí nízkým počtem pohyblivých spermií, například v důsledku varikokély (rozšíření cév v oblasti varlat). Je třeba provést různá vyšetření. „V případě ženy jde zejména o gynekologické, ultrazvukové a hormonální vyšetření, u mužů se vyšetřuje spermiogram, u obou se pak provádí testy na pohlavně přenosné nemoci. Pokud výsledky potvrdí, že neplodnost nelze léčit jinak než umělým oplodněním, je třeba vše naplánovat a klidně hned v dalším menstruačním cyklu realizovat,“ vysvětluje přední český odborník na umělé oplodnění MUDr. Jan Lacheta, primář Centra reprodukční medicíny ISCARE.

Info ikona
Umělé oplodnění

I když vás to možná hned nenapadne, důležitá je také psychika, což potvrzují odborníci z platformy Terap.io, která poskytuje lidem terapie online. Míra stresu a nepohody totiž může ovlivnit i snahu o početí. I když je to velmi těžké, doporučuje se přesunout pozornost páru jiným směrem, než je samotná touha po miminku a společně hledat, co jejich psychické pohodě vzájemně pomáhá. Tělo a psychika jsou spojené nádoby a navzájem se ovlivňují.

Hormonální stimulace

Prvním krokem v samotném procesu umělého oplodnění (IVF) je hormonální stimulace vaječníků, tzv. ovariální stimulace. Při ní si žena sama aplikuje injekce folikulostimulačního hormonu, aby došlo k dozrání více vajíček, ze kterých pak bude moci vzniknout více embryí. „Čím více embryí máme, tím stoupá šance na otěhotnění. Obvykle se úspěšnost po přenosu jednoho embrya pohybuje mezi 35 až 40 %,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta.

Odběr vajíček nebolí

Po stimulaci vaječníků následuje odběr vajíček. Zákrok probíhá v krátké celkové anestezii. Trvá kolem 15 minut, záleží ale vždy na počtu folikulů, čím více jich je potřeba odsát, tím je výkon delší. Bezprostředně po odběru může pacientka pociťovat mírné bolesti v podbřišku, které se dají řešit běžnými analgetiky. Ještě ten stejný den dochází k laboratornímu oplození vajíček dodanými spermiemi partnera.

Info ikona
umělé oplodnění

Přenos embryí do dělohy

Posledním krokem je samotný transfer neboli přenos embryí do dělohy nastávající maminky, obvykle pátý den od odběru vajíček. „V dnešní době se nejčastěji transferuje jedno embryo. V případech, kdy se opakovaně nedaří, lze zavést embrya dvě, pacientka ovšem nesmí mít jizvu na děloze, například po císařském řezu nebo operaci myomů. Pokud by totiž takováto žena měla dvojčetné těhotenství, hrozí riziko prasknutí jizvy,“ říká MUDr. Lacheta. Těhotenský test by si pak měla žena provést za 14 dnů po transferu.

MUDr. Jan Lacheta, primář Cetra reprodukční medicíny ISCARE odpovídá na nejčastější dotazy z oblasti léčby neplodnosti.

Info ikona
Jan Lacheta

Jak moc je proces umělého oplodnění finančně náročný a kolik přispěje zdravotní pojišťovna?

Pokud si žena nechá v prvních dvou cyklech zavést jedno čerstvé embryo, pojišťovna pak uhradí čtyři cykly IVF. Pokud v prvních dvou cyklech není zavedeno čerstvé embryo, má pacientka nárok od pojišťovny na proplacení tří pokusů. Kromě toho pak páry platí ještě za léky a laboratorní metody, zhruba je to okolo 20 až 25 tisíc korun.

Jaká je úspěšnost umělého oplodnění?

Při transferu embrya, kdy jsou použita vlastní vajíčka (oocyty) ženy, máme u pacientek do 38 let úspěšnost téměř 50 procent. Při využití darovaných vajíček pak dokonce téměř 65 procent. Celý proces probíhá v rámci jednoho menstruačního cyklu, většinou druhý den menstruace začíná stimulace vaječníků, odběr vajíček je obvykle mezi 10. až 14. dnem cyklu a o pět dnů později transfer embrya. V době očekávané menstruace už může být žena těhotná.

Jak vysoká je pravděpodobnost, že se z umělého oplodnění narodí dvojčata?

Tradiční spojení mezi umělým oplodněním a dvojčaty má kořeny v historii, kdy se zavádělo více embryí (2, 3, 4 i více). V dnešní době preferujeme transfer pouze jednoho embrya. Vícečetné těhotenství je mnohem rizikovější než jednočetné, proto se mu snažíme vyhnout. Po transferu jednoho embrya je vícečetné těhotenství raritní, je to pod 0,5 %, embryo by se muselo rozdělit a vzniknout jednovaječná dvojčata.

Když byste měl srovnat úroveň českých a zahraničních klinik zaměřujících se na IVF, jak jsme na tom v porovnání se světem?

Kvalita české reprodukční medicíny je na velmi vysoké úrovni. Důkazem je množství pacientek ze západní Evropy a Severní Ameriky, které naše centra navštěvují. První dítě na světě po umělém oplodnění se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii, Československo bylo první z celého východního bloku, první dítě „ze zkumavky“ se narodilo v roce 1982 v Brně. Myslím, že tradice kvalitní asistované reprodukce přetrvává až do dnešní doby.

Co je to Social freezing

Moderní reprodukční medicína nabízí stále více nových možností. Předejít potenciálním možným rizikům, která negativně ovlivňují plodnost, jako je například závažné onemocnění nebo úraz, pomůže takzvaný social freezing. Preventivní zmražení spermií a vajíček, je ideální ve věku kolem dvaceti let. Uskladnění pohlavních buněk vyjde asi na tři a půl tisíce korun na tři roky, za každý další rok se pak tisíc korun připlácí.

Měření