Toto je 5 psychologických her, které náš mozek vytváří. Je důležité o nich vědět, protože pak pochopíte, proč se v některých situacích cítíte určitým způsobem, proč se druzí chovají daným stylem a také, jak funguje marketing firem, který psychologické hry využívá ven svůj prospěch.
Růžová retrospekce je velmi nebezpečnou psychologickou hrou, kterou náš mozek vytváří dojem, že v minulosti bylo vše růžové a zalité sluncem. Tento efekt vede k tomu, že máme tendenci si věci idealizovat a pamatovat si minulost hezčí, než ve skutečnosti byla. Růžová retrospekce se týká jedinců, kteří nesprávně hodnotí svou minulost a věří, že byla lepší, než je jejich situace v přítomnosti. Typicky si takto idealizujeme vztahy, kdy už náš mozek „zapomněl“, jak ošklivě se k nám náš bývalý partner choval a máme tendenci vzpomínat jen na to hezké. Až zase příště pomyslíte na svého bývalého partnera, vzpomeňte si rovnou i na růžovou retrospekci.
Další psychologická hra našeho mozku, která nám není moc příjemná, se nazývá efekt reflektorů. Spočívá v tom, že si namlouváme, že na nás ostatní soustředí svou pozornost a zkoumají každý náš detail, co se týče našeho zevnějšku a chování. Ve skutečnosti tomu tak není, většina lidí je příliš zaměstnaná tím, aby se starali sami o sebe a vnímá spoustu okolních vjemů a nesoustředí se na nás tak intenzivně, jak předpokládáme. Takže až příště budete mít skvrnu na tričku a bude vám připadat, že na vás všichni zírají a určitě si říkají, že jste pěkné „prasátko“, tak si vzpomeňte na efekt reflektorů a buďte v klidu.
Toto je velmi běžný psychologický trik našeho mozku, který si sobecky myslí, že když něco známe my, musí to znát i všichni okolo nás, a tedy nás logicky musí přece chápat. Obzvláště byste si na tuto psychologickou hru měli dávat pozor, pokud někomu něco vysvětlujete nebo se například snažíte vaše dítě naučit něčemu novému. Je jasné, že pro vás je to jednoduché a samozřejmé, ale zvláště u dětí platí, že se možná s touto informací setkávají prvně, proto jim to musíte vysvětlit trpělivě a komplexně.
Tento efekt velmi dobře znají marketingoví experti a používají jej k tomu, aby vám prodali více zboží. Spočívá v tom, že v rámci něj dochází ke kognitivnímu zkreslení, kdy je vám prezentována buď ztráta, nebo zisk. Ukažme si to na příkladu, dali byste si kávu, která obsahuje 20 % tuku? To už je celkem dost, díky, nechci! Jenže takhle vám to v reklamě nebudou inzerovat, protože je to jasná ztráta. Raději vám nabídnou kávu, která je z 80 % bez tuku, to už zní mnohem lépe. Podobně je to například s poštou zdarma na e-shopech, kdy odborníci na marketing moc dobře vědí, že se vám nebude chtít dávat další peníze za poštovné, tak jej raději zahrnou už do samotné ceny produktů a dají vám ho rádoby zdarma.
Naše psychika je mocná, a to i pokud jde o léčbu a uzdravení. Pacient se po podání placebo léku může cítit lépe, i když v něm není žádná účinná látka, mnohdy stačí, že uvěří tomu, že dostal lék, a to se pozitivně promítne do výsledků léčby.
