Tělo jako rozsvícená kontrolka: Co nám dávají najevo bolesti hlavy?

Odpověď je hlava. Jenže teď nemyslíme tu, která vás bolí, ale vnitřní psychiku. Odborníci na psychosomatickou medicínu nazývají bolesti vnitřním hlasem. Ten člověka odnepaměti upozorňoval, kdy má pracovat a kdy odpočívat. V průběhu evoluce jsme se tento hlas ale odnaučili poslouchat a namísto toho, abychom vyhověli tělesným potřebám, jsme bolesti začali tlumit léky. A tak jsme se také dostali do začarovaného kruhu.

Růžová tabletka není všemocná

Léky, které obsahují látky potlačující bolest, vám samozřejmě přináší úlevu. Problém však je, že jen krátkodobou. Vzít si růžovou tabletku se jeví jako nejjednodušší řešení. Pravdou ale je, že problém neřeší. Jen tlumí jeho důsledek. Cestou, jak se bolestí zbavit, je proto naučit se vnímat všechny ty varovné kontrolky, které vaše tělo rozblikává ve chvíli, kdy se v něm nastoluje jakákoli nerovnováha.

Stop a zvolni!

Když se podíváte do publikací průkopníka v oblasti celostní medicíny Ruedigera Dahlkeho, najdete celou řadu příčin bolestí hlavy. Všechny ale souvisí s vaším vysokým tempem. Bolest se tedy objevuje jako signál, který vás má přinutit zpomalit. Pokud se jedná jen o krátkodobý problém, kdy se sem tam bolest vyskytne a vy zároveň víte, že procházíte psychicky náročným obdobím, snažíte se podávat extrémně vysoký výkon a jste ve sresu, zkuste si opravdu odpočinout. I když se vám to nehodí a máte pocit, že vás jakákoli hodina spánku okrade o čas, který byste mohly pracovat. A pokud vás nikdo a nic nepředvědčí, vzpomeňte si na tento výzkum.

Vědci na univerzitě v Massachusetts zjišťovali, za jak dlouho člověk dokáže vyřešit úlohy v extrémně náročných podmínkách. Po několik dní jedné skupině předkládali k řešení středně těžké matematické úlohy a též jim stanovili časový limit. Tato skupina mohla spát jen 5 hodin denně. Druhá skupina naopak dodržovala zásady spánkové hygieny a stejné úlohy řešila v naprosté volnosti. Ukázalo se, že čas, za který měly oba týmy úlohy vyřešené, byl naprosto srovnatelný. Druhá skupina, která nebyla ve stresu, při nich také méně chybovala a to o 38 %. Není to dostatečný důkaz?

Když to trvá dlouho...

Podle Dahlkeho je třeba věnovat pozornost obzvlášť bolestem, které se opakují a mají tendence se stupňovat. Ty mohou totiž souviset s daleko hlubší podstatou zakořeněnou v naší duši. Jsou spojené se sebetrestáním, přílišnou sebekritikou a nedůvěrou. Pocit, že se vám každou chvíli hlava rozskočí, pramení z toho, že chcete více, než můžete aktuálně dokázat a lámete si hlavu s tím, jak toho dosáhnout. To způsobuje úzkost a strach. I s tím jde ale bojovat. Ideální terapií je meditace nebo dechové cvičení, která fungují jako ventil, jak tento tlak upustit.

Doporučuje se také vyvážit hemisféry. Toho docílíte tím, že budete střídat aktivity. Pokud pracujete v účetnictví a vaším smyslem života jsou jen čísla, věnujte nějaký prostor aktivitám diametrálně odlišným – třeba tanci a naopak. 

@svetzeny