“Moje sestra je odkázaná na péči druhých, její manžel to dělat nechce, ale peníze mu nesmrdí,” je naštvaná Aneta

Paní Aneta (56) nikdy nečekala, že jednou bude pečovat o vlastní sestru jako o malé dítě. Po mozkové mrtvici totiž její sestra zůstala ochrnutá na polovinu těla a bez pomoci se neobejde. Zatímco Aneta se snaží zvládnout péči i přes vlastní zdravotní problémy, sestřin manžel dal od celé situace ruce pryč.

Moje sestra je odkázaná na péči druhých

Se sestrou jsme si byly vždycky blízké. I když jsme každá měly svůj život a rodinu, věděly jsme o sobě skoro všechno. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou bude úplně odkázaná na moji pomoc. Před dvěma lety dostala mozkovou mrtvici. Bylo to strašné. Jeden den jsme si ještě telefonovaly a plánovaly, že se v létě sejdeme na zahradě, a o pár dní později už ležela v nemocnici a lékaři mi vysvětlovali, že má ochrnutou levou polovinu těla. Dnes nemůže chodit, levou rukou skoro nepohne a potřebuje pomoc s většinou běžných věcí.

Krátce po mrtvici jsem si všimla, že její manžel se chová zvláštně. Do nemocnice chodil čím dál méně a pořád opakoval, jak je to pro něj těžké. Nejdřív jsem si říkala, že je prostě v šoku. Jenže pak začal mluvit o tom, že by bylo nejlepší dát ji do ústavu. Řekl to úplně chladně. Prý chce ještě žít svůj život a ne se starat o „mrzáka“. Když jsem to slyšela, měla jsem chuť mu jednu vrazit.

Mohlo by se vám líbit

“Naši sousedé mají pořád s něčím problém. Jejich posledním terčem jsme my,” je v šoku Klára

Peníze mu nesmrdí

Nejhorší bylo, že i když se o ni skoro nestaral, její důchod mu vůbec nevadil. Všechno šlo přes něj a on ty peníze normálně utrácel. Platila jsem sestře věci z vlastního, zatímco on si klidně žil dál. V tu chvíli jsem si řekla, že to tak nenechám. Začala jsem vyřizovat opatrovnictví. Nebylo to jednoduché, stálo mě to spoustu nervů a papírování, ale nakonec se to podařilo. Teď má sestra aspoň jistotu, že její peníze jdou na její potřeby. Nakonec jsem si ji vzala k sobě domů. Nebudu lhát, je to těžké.

Sama mám zdravotní problémy, bolí mě záda a někdy sotva popadám dech. Přesto jí pomáhám vstát z postele, oblékám ji, vařím a starám se o domácnost. Jsou dny, kdy jsem úplně vyčerpaná. Ale když vidím, jak se na mě moje sestra podívá a potichu mi poděkuje, vím, že to má smysl. Jen mě pořád bolí jedna věc. Že muž, který s ní prožil tolik let, ji dokázal opustit ve chvíli, kdy ho potřebovala nejvíc.

Mohlo by se vám líbit

“Můj manžel roky sponzoruje svou sestru a naše rodina sotva vyjde,” je naštvaná Romana

Pro komentář na situaci paní Anety jsme našli inspiraci u terapeutky Angie Collins-Burke

Paní Aneto,

to, co pro svou sestru děláte, je mimořádně náročné, fyzicky i psychicky. Mrtvice často změní život celé rodiny během jediného dne a mnoho lidí si neuvědomuje, jak velká zátěž dopadá právě na pečujícího člověka. Je přirozené, že ve vás zůstává velký hněv a bolest vůči jejímu manželovi. Když někdo opustí partnera ve chvíli, kdy je nejzranitelnější, působí to velmi nespravedlivě. Je ale důležité si připomínat, že jeho rozhodnutí vypovídá především o něm, ne o hodnotě vaší sestry ani o tom, jaký vztah spolu měly.

Zároveň je potřeba myslet i na vás. Péče o člověka po mrtvici bývá dlouhodobá a vyčerpávající, zvlášť pokud sama bojujete se zdravotními potížemi. Mnoho pečujících má pocit, že musí všechno zvládnout sami, ale ve skutečnosti je velmi důležité zapojit i další zdroje pomoci, například domácí ošetřovatelskou službu, rehabilitační asistenci nebo sociální služby, které mohou alespoň na pár hodin denně ulevit. Neznamená to, že se o sestru staráte méně z lásky. Naopak – tím, že si vytvoříte prostor k odpočinku, budete mít více sil starat se o ni dlouhodobě.

Mohlo by se vám líbit

“Sestra mi přebrala přítele a já jí odstřihla, odpustit už jsem jí nestihla,” je smutná Ivana

To nejcennější, co jí dáváte, není jen praktická pomoc, ale pocit bezpečí a blízkosti. Lidé po mrtvici často bojují s pocitem bezmoci, nízkého sebevědomí nebo smutku z toho, že jsou na někom závislí. Vaše přítomnost, rozhovory a obyčejná lidská blízkost pro ni mohou být stejně důležité jako léky nebo rehabilitace. Jen se snažte nezapomínat, že i vy máte právo na podporu a odpočinek. Péče o blízkého je maraton, ne sprint. A aby měla smysl dlouhodobě, potřebujete chránit také své vlastní zdraví a síly.

Jak má paní Aneta celou situaci vyřešit? Stará se o svou sestru, která je nemocná, přitom by to měl dělat její manžel. Přečtěte si také příběh paní Marie, která se zapletla se synem své kamarádky.