Jak nenápadně přinutit děti, aby jedly zdravě a pravidelně?

Rodiče většinou uplatňují tři techniky. Buď se snaží dítěti vysvětlit, že je ta brokolice přece „mmm, tak strašně dobrá!“, nebo je uplácí sladkostmi „když to sníš, tak pak dostaneš pudink“, nebo jednoduše vyhrožují „budeš tady sedět tak dlouho, dokud to nesníš“.
Ani jeden z postupů však není správný. Hrozí, že si dítě vybuduje k jídlu odpor, bude ho vnímat jako nepříjemnou povinnost, a sladkosti naopak jako něco zakázaného, tudíž lákavého. V případě sladké odměny si pak pamlskek zafixují jako nejlepší věc na světě, kterou budou chtít vždy získat. S nástupem do školy to pak díky potravinovým automatům a bufetům nebude nic složitého. Důležité je tedy dítě učit správné stravovací návyky už od útlého věku.

Velká přísnost se nevyplácí

Efekty, jak chování rodičů ovlivňuje stravovací návyky dítěte, zkoumalo mnoho studií. Ta nejnovější, zveřejněná ve vědeckém časopise Appetite, dokázala, že velká přísnost rodičů má na stravování děti horší dopad než občasná benevolence. V prvním experimentu bylo dovoleno dětem sníst během pěti minut tolik skořicových sušenek, kolik jen chtějí. Ukázalo se, že děti striktnějších rodičů snědly daleko více sušenek než ty, kterým rodiče občas nějakou sladkost dovolili. Navíc, pokud se jim naskytla šance tajně se vloupat na místo, kam jejich rodiče dobroty schovávají, absolutně nad sebou ztratily kontrolu. „Výsledek výzkumu ale nenabádá rodiče, aby dětem zajišťovali přísun cukru a nijak je v konzumaci sladkostí neomezovali,“ vysvětluje nutriční specialistka Alison Ventura z Drexel University ve Filadelfii. „Důležité zjištění je, že pokud rodiče neustále dítěti říkají, co a kdy má jíst, tak v dospělosti pak samo nedokáže regulovat svůj příjem kalorií,“ doplňuje specialistka.

Nenápadně udávat směr

Samozřejmě nemůžeme nechat dětem ve výběru potravin volné ruce. Moc dobře víte, čím by si je a posléze i pusinku naplnily. Ale jak jim jídlo nezakazovat, a přitom je donutit, aby jedly správně? Finta je v tom, nedat jim k mlsání příležitost. Pokud dítě ví, že je v mrazáku ukrytá zmrzlina a ve spíži zase pytlík brambůrek, a že má obojí zakázané, jeho touha ještě víc vzroste a dříve či později jí podlehne. Pokud však doma nic „hříšného“ není, tak ani nemůže být nic zakázáno. K dispozici je ale spousta ovoce, oříšků, sušených plodů… Abyste dětem nemusela sladkosti zakazovat, tak je jednoduše jen přestaňte kupovat.

Dokud to nedojíš…

„Když rodiče dětem říkají, kolik toho mají sníst, tak jim zároveň nedávají možnost naučit se kontrolovat množství jídla a rozpoznat pocit sytosti,“ říká nutriční specialistka Ventura. Rodiče tak jsou v nelehké situaci. Zajistit potomkovi dostatek živin a neplýtvat jídlem, a přitom ho naučit samostatnosti ve stravování. Nandat mu na talíř ale více zeleniny v naději, že jí tak sní větší množství, má přesně opačný efekt. Pokud dítě zeleninu úplně odmítá, tak je lepší mu dát jeden dva kousky, které mají šanci uspět, než otrhat celou zahrádku.

Už nemám hlad!

Co ale dítě můžete naučit, je pravidelnost v jídle. Jestli po pár soustech říká, že nemá hlad, a za půl hodiny škemrá čokoládu, tento zlozvyk ho můžete odnaučit poměrně jednoduše. Děti často jídlo nedojídají, protože rychle ztrácejí pozornost a přestává pro ně být už zajímavé. U večeře dítěti jasně vysvětlete, že pokud už opravdu nemá hlad, tak je to v pořádku a může si jít hrát, ale do snídaně už žádné další jídlo nebude. Tuto zásadu ale musíte dodržet. Dítě tak přinutíte zamyslet se, jestli už má opravdu dost a jestli je připraveno za svoje rozhodnutí nést zopovědnost. Což je nejen u stravování nesmírně důležité.

@svetzeny