Galerie nejkrásnějších podzimních věnců pro inspiraci. Za pár korun si je můžete vyrobit i doma
svetzeny.cz
V našich domovech s námi nežijí jen naši milovaní, ale také organismy, které bychom ze svých domácností nejraději vymýtili. Zvlášť pokud si uvědomíme, co vše mohou způsobovat našemu zdraví a jak moc ovlivňují naše životy. Bydlí v postelích i na toaletě, rozmnožují se v houbičkách na nádobí i zubních kartáčcích, dobře přežívají v srsti chlupatých mazlíčků. A nejšťastnější jsou na místech, kde tráví nejvíce času naše děti a vnoučata.
Vzpomenete si, kdy jste naposledy vyhodila houbičku na nádobí do koše? Že to nebylo v posledních dvou týdnech, pak si zaděláváte na zdravotní obtíže. Fungují totiž jako dokonalé inkubátory pro líheň bakterií. Způsobuje to pórovitá struktura, která zadržuje velké množství vody a bakterie se mohou ideálně rozmnožovat. „Můžeme si to představit jako večírek. Jsou jedinci, kteří si opravdu užívají interakce s dalšími v místnosti plné lidí,“ uvedl autor studie o škodlivých mikroorganismech profesor biomedicínského inženýrství Linchong You z Duke Univerzity v Severní Karolíně. Tím, že houbičku používáme v kuchyni na otírání povrchů, mohou se pak dostat škodlivé bakterie a mikroorganismy i na potraviny. Co nám mohou tyto neviditelní škodiči způsobit? Mohou vyvolat průjmy nebo dokonce otravu trávicícho traktu, některé působí na dýchací cesty a ty nejhorší mohou přivodit i zánět mozkových blan. A jak často bychom tedy měli měli houbičku na nádobí měnit? Profesor You doporučuje vyhodit ji každý týden a pokud se nám to zdá jako plýtvání, najít způsob, jak ji správně a pravidelně dezinfikovat. Anebo do houbičky udělejte díru a provlékejte ji kohoutkem, bude mít šanci rychle vyschnout a vždy bude před použitím čistá a suchá.
V povlacích na polštáře a deky, v prostěradlech, ale i v matracích žijí roztoči. Nejsou to vůbec na pohled pěkní živočichové a navíc rozhodně neprospívají našemu zdraví. Způsobují rýmu, které se nemůžeme dlouhodobě zbavit, mohou mít za následek také chronický kašel, často jsou označováni jako spouštěč vzniku astmatu a s jejich přítomností v posteli je spojené také časté kýchání a dýchací problémy. A právě podle těchto zdravotních projevů poznáte, zda je máte ve vašem loži či ne. I proto je třeba měnit poměrně často ložní prádlo. Ideální je podle studie britského prodejce lůžkovin převlékat kompletně postel nejméně jednou za 14 dní, ale mnohem prospěšnější pro naše zdraví je tento proces opakovat vždy po týdnu. Přitom studie naznačuje, že každé dva týdny převléká svou postel 62 % single žen, ale pouze 29 % samostatně žijících mužů. U párů je nejčastější frekvence jednou za tři týdny. Pokud tedy nechceme mít v posteli roztoče, jejichž hlavní potravou je odumřelá lidská kůže, které se ve spánku zbavujeme za každého ročního období, pak je dobré při výměně lůžkovin poctivě vyluxovat i matrace.
Toaleta je samozřejmě místo, kde se v domácnosti vytváří nejvíce bakterií. Pravidelné čištění záchodové mísy je nezbytnost a měli bychom se tomu věnovat alespoň každý druhý den. Správný postup eliminuje množení nebezpečných organismů a vždy by se měla nejprve toaleta kompletně celá umýt od zbytků našich výkalů, a teprve poté do ní nalít čistící prostředek, který ji definitivně zbaví bakterií. Ten by měl působit alespoň 15 minut a následně je třeba jím za pomoci štětky pořádně vyčistit. Ani to ale nezaručí, že se bakterie nerozšíří po celé koupelně. To způsobuje špatné splachování, neboť při jediném tomto úkonu se se uvolní škodlivé mikroorganismy po celé místnosti do vzdálenosti několika metrů. Pokud tedy máte toaletu spojenou s koupelnou, je vždy nezbytné záchod před spláchnutím nejprve zavřít. Prkýnko a poklop jsou pak logicky jedním z největších semenišť bakterií a i těmto součástem toalety bychom měli při úklidu věnovat největší pozornost.
S bakteriemi v koupelně souvisí také čistota vašich kartáčků na zuby. Právě až k nim mohou pravidelně doletět mikroorganismy z toalet, pokud je nemáme uzavřené ve skříňce. K těmto nebezpečným škodičům se každodenně připojují při čištění zubů také ti, které se na něj dostanou při čištění zubů. Jsou to nejčastěji stafylokoci, streptokoci, E.coli či kvasinky Candida. Co nám mohou způsobovat v těle si asi umíme představit. Proto je nezbytné kartáček před použitím vždy vydezinfikovat třeba ústní vodou, nestačí ho jen namočit. A jak často jej měnit? Studie doporučují nejméně jednou za tři měsíce a především nejpozději ve chvíli, kdy už nejsou jeho vlákna na pohled v dobré kondici.
Mít doma kočičku nebo pejska je jistě úžasné, a toto soužití nám vnáší do života radost a potěšení. Už méně ale lidem prospívají cizopasníci, kteří se mohou zabydlet v jejich srsti. Bývají to většinou roztoči, ale také blechy a klíšťata. I proto bychom měli své domácí mazlíčky pravidelně kontrolovat, používat antiparazitika a pejskům dopřát koupel s použitím speciálních šamponů. Důležité je také nezapomínat na odčervování, aby se z nich dostali pryč paraziti. A pokud snad v srsti zvířat objeví tak zvané pochodující bílé lupy, pak jde o kožního parazita s názvem dravčík, který se živí povrchovou vrstvou kůže. Jsou přenosní na lidi a jejich působení se projevuje jako cheiletielóza, která způsobuje svědivou vyrážku.
Mezi lidmi panuje mýtus, že jsou koberce plné roztočů. Vyvrátila to studie, v níž bylo prokázáno, že v kancelářských kobercích se vůbec nevyskytují. Doma je tedy můžeme mít víceméně proto, že s námi žije společně chlupatý kamarád. Koberce jsou ale skvělým útočištěm pro bakterie a viry, a nejčastěji jsou to patogen Salmonela, Campylobacter a Norovirus. Můžeme si je domů zanést na podrážkách bot nebo na tlapičkách domácích mazlíčků. A při každém šlápnutí na koberec nebo běhoun se víří do vzduchu a my je vdechujeme. Představte si, jak intenzivně se dostávají do dýchacího systému třeba dětem, když si na koberci běžně hrají. Zatímco Salmonela způsobuje průjmy a křeče, Campylobacter vyvolává onemocnění kampylobakteriózu, která je poměrně nebezpečná pro jedince s oslabenou imunitou. I proto je dobré koberce nejen pravidelně luxovat, ale fajn je jednou za čtvrt roku všechny běhouny pořádně vyklepat venku a aspoň dvakrát ročně je vyčistit strojem a provádět pravidelnou dezinfekci.
yougov.co.uk, nature.com, vaschovatel.cz, National Library of Medicine