Přejít k hlavnímu obsahu

Rodič, dítě, internet: Jak zaujmout správnou roli v této rovnici?

V mobilu, tabletu, doma i ve škole. Kdo není online, ten je odříznutý. Hlavně od kamarádů. Svět, který ovládá internet, je čím dál tím nebezpečnějěší a nařídit dítěti distanc od zdroje, není řešení. Jak se tedy správně zachovat?

Mnoho teenagerů vám asi řekne, že to rodiče přehánějí s obezřetností. Mnoho rodičů vám zase potvrdí, že jejich dítko internet až příliš prožívá. To, že se představy mladých a starších liší, je pak podloženo i nedávným průzkumem kyberbezpečnostní společnosti Kaspersky Lab a Modré linky. Ukázalo se navíc, že chyba je spíše v rodičích než v  dětěch. 

Mládež tráví na internetu v průměru téměř 3 hodiny denně. Většina aktivit pokrývá komunikaci především prostřednictvím sociálních sítí. Podle průzkumu mají tři čtvrtiny (75 %) mladých Čechů profil na Facebooku a dalších sociálních sítích, kam se až 36 % z nich zaregistrovalo ještě před tím, než dosáhli povolené věkové hranice 12 let (v průměru v 9,88 letech).

Na Slovensku se před 12. rokem života na sociální síti zaregistrovalo dokonce 64 % mladých. To určitě není dobrá zpráva pro rodiče vzhledem k tomu, s jakými možnými riziky přicházejí jejich děti v online světě do kontaktu.

Rodiče to nevidí?

Pro řadu rodičů představují riziko hry. Domnívají se, že děti virtuální realitě věří a dostávají tak nejasný obraz o světě. Pravdou však je, že sociální sítě zůstávají stále hrozbou číslo 1. Rodiče tráví denně na internetu v průměru o 68 minut méně než jejich děti (102 minut v průměru v běžném dni). Způsob chování ve virtuálním světě je odlišný – online aktivity rodičů nejsou tolik různorodé, především pokud jde o kontakt s ostatními lidmi. Právě to může být důvod, proč rodiče přehlížejí některé potenciální kybernetické hrozby, kterým jsou jejich děti vystaveny. Nedostatek pozornosti a pochopení ze strany rodičů může u dětí vést k nadměrnému využívání internetu, kde se cítí být lépe pochopeni.

Intimita na denním pořádku

Na stránkách s věkovým omezením se mohou setkat nejen s nevhodným obsahem, ale mohou i veřejně sdílet své osobní údaje, nebo informace o své aktuální pozici nebo momentálních pocitech. Další potenciální hrozbu mohou představovat neznámí lidé, které mají děti v seznamu přátel. Podle průzkumu až 20 % mladých Čechů komunikuje s lidmi, které zná pouze online a 18 % s nimi dokonce hovoří o citlivých (často i intimních) záležitostech.

adult

 

Zájem jako ochrana

Ve skutečném i virtuálním světě je úloha rodičů v procesu rozpoznání a vyhodnocení rizik nezpochybnitelná. Z průzkumu však vyplynulo, že 16 % českých náctiletých má pocit, že jim rodiče nevěnují dostatečnou pozornost. A dalších 30 % je přesvědčených, že jim rodiče vůbec nerozumí. Tato skutečnost je obzvlášť znepokojující, protože i zde platí – čím větší důvěra a pevnější vztahy v rodině panují, tím méně rizikově se děti chovají na internetu.

Pro vztah rodiče a dítěte jsou nejpodstatnější oboustranný zájem, vzájemný respekt a důvěra. „Děti, které mají pevnější vztah s rodiči, se na internetu chovají bezpečněji a méně rizikově. Naopak čím víc se dítě cítí ve vztahu osamělé, tím rizikovější jsou jeho online aktivity. Pro rodiče je důležité budovat vztah s dětmi na základě důvěry a porozumění. Musí ukázat, že mají zájem o vše, co děti v online prostředí dělají a otevřeně s nimi mluvit o možných rizicích,“ radí psycholog Marek Madro z internetové poradny IPčko.

Technika, která pomáhá

Velmi přínosná je například služba Kaspersky Safe Kids, je navržená tak, aby pomohla rodičům efektivně přistupovat k ochraně svých dětí před nebezpečím, které se skrývá online. Díky tomuto řešení mohou rodiče buď zablokovat přístup dětí k určitým aplikacím a webovým stránkám, nebo děti lépe informovat o nebezpečí prostřednictvím upozornění, že stránky nebo aplikace, na které chtějí vstoupit, jsou rizikové a mohou obsahovat nebezpečný obsah. Od nastavení časových limitů až po sledování online aktivit může služba Safe Kids poskytnout plnohodnotnou ochranu dětí před hrozbami, které se na internetu rozmáhají.