Zachráníte vztah, když už si nemáte co říct?

Odborníci, kteří se vztahům věnují, v současné době přicházejí na to, a dokládá to i mnoho sofistikovaných výzkumů, že vztahu neustále komunikovat kupodivu škodí. Opačná varianta ale není řešení...

Pravda je někde uprostřed...

Komunikovat byste měli, ale s respektem jeden k druhému, přesněji řečeno k tomu, jak to ten druhý umí. Ano, komunikovat je dovednost a dá se rozvíjet. Takže pokud vám váš muž či žena není schopen/a říct vůbec nic, je to na pováženou, protože vy prostě musíte vědět, co ten druhý/á má v hlavě, s čím můžete počítat a s čím naopak ne. Protože partnerství je o schopnosti dokázat se dohodnout na tom, kam spolu například půjdete.

Potřebujeme jistoty

Potřeba jistoty vytváří neustálý tlak na potřebu komunikace. Potřebuju od tebe vědět, co chceš dělat večer, co o víkendu, kam pojedeme na dovolenou, chceš mít děti, kolik, kdy, koupíme barák nebo byt, měl si s ní něco, měl si s ním něco, miluješ mě? Právě ta nejistota, že už mě nemiluje je v podstatě podvědomá potřeba se toho druhého na něco ptát, aby se mnou mluvil/a, protože pak mám jakoustakous jistotu, že mě pořád miluje, má rád, chce být se mnou.

Dejte si prostor

Nechce mluvit, tak nechce. Pak musí ale nést zodpovědnost, že když se s vámi nedomluví na tom, kam pojedete na dovolenou, protože to neví, může se stát, že pojedete s kámoškou.

Vy si rádi povídáte o detailech, ale on či ona ne? Stačí mu říct jednu dvě věty? Respektujte to. Doptejte se, když potřebujete větší detail. Neumí odpovědět? Navrhněte, že je to v pořádku, ale nesmí se pak zlobit, že vy koupíte místo růžové lososovou.